V 15. století náležela ves Pohled Pouchobradským z Pouchobrad, a to až do roku 1532, kdy ve čtvrtek po obřezání Krista Pána zastavil Burian z Pouchobradský z Pouchobrad osadu i s lidmi za 40 kop grošů městu Chrudimi, tak aby on i Chrudimští mohli z lesů pohledských volně bráti, a to jen k vlastní potřebě, nikoliv k prodeji. V témže století zde byly zaznamenány dvě chalupy.
Když se však roku 1547 zúčastnili Chrudimští odboje proti králi Ferdinandovi, byl jim vedle jejich statků zabaven i Pohled s dvěma obyvateli, kteří platili 48 grošů úroku.
Poněvadž byl Pohled toliko zástavou, vyplatil jej Burian Pouchobradský čtyřiceti kopami grošů a přidružil jej k Pouchobradům. Leč kolem roku 1556 majitel Pohleda zemřel a všechen jeho majetek připadl králi, který jej daroval v úterý po Třech králích roku 1558 Osvaldovi Šenfeldovi (Schönfeldovi) ze Šenfeldu (Schönfeldu), radovi a sekretáři královské komory české, jenž jej ihned za 750 kop grošů prodal Chrudimským, k čemuž císař Ferdinand dal své svolení prostřednictvím nejvyššího písaře Volfa z Věšovic.
Brzo nato měli Chrudimští spory o pohledské lesy se svým sousedem Václavem Plesem Heřmanským. Tyto sváry skončily roku 1599 vzájemnou smlouvou, dle níž purkmistr a městská rada postoupili Plesovi zádušní i dědičné lesy přebíhající za vsí Hrbokovem k mezím a hranicím sečským a podolským. Za to jim Václav Ples Heřmanský odevzdal les za Pohledem k habru Čermákovu a dubu Stejskalovu nedaleko farářství a dále od jeřábu až k dubu Tkadlcovskému k cestě hrbokovské přes Smilov ke kopci Blažkově a Kubištově až k dubu Smilovskému nad studánkou a k smrku na Bábě a Pohledu. Vedle toho jim za 100 kop grošů postoupil za Pohledem Andělskou čtvrť od Šmahova dubu až k habru Čermákovu, k cestě dělící grunty sečské, stolanské a chrudimské.
Po bitvě na Bílé hoře (1620) byl sice Chrudimským Pohled i s Andělskou čtvrtí a ostatními statky pro vzpouru odňat a odevzdán ke správě a opatrování císařskému rychtáři mistru Václavu Bílkovi Kouřimskému, ale roku 1629 se díky opakovaným žádostem podporovaným císařským rychtářem Chrudimští dočkali a výše uvedený majetek jim byl navrácen.
Po třicetileté válce bylo v Pohledu 8 čísel. Pohledští chalupníci museli tehdy robotou postavit ročně 176 sáhů dřeva a toto odvézt do Chrudimě. Řečeno dnešními čísly jednalo se o 356 m3.
Dle soupisu poddaných z roku 1651 byla v Pohledu evidována tato příjmení: Novák, Paryášek, Tichej. Na základě zápisů v Červené knize selské z roku 1657 lze konstatovat, že Pohledští měli k užitku obecnímu dle nařízení J. M. C. rychtáře zdělati 178 sáhů dříví. Rula Ferdinandova prozradila, že ve vsi žil sedlák Šimon Novák, jenž měl 22 strychů polí a byl ševcem, a Václav Tuhý s 22 strychy, dále chalupníci: Jan Tichý s 11 strychy, Jakub Bystrý s 10 strychy a Matěj Paragráfek s 10 strychy. Vedle těchto obyvatel zde bydleli také tři židé.
V polovině 19. století byla v okolí obce zaznamenána těžba střešní břidlice.
Na základě úředního sčítání lidu v roce 1900 bydlelo v Pohledě 82 obyvatel. Roku 1910 měla ves 17 čísel popisných a 75 obyvatel.
Od roku 1960 spadá Pohled pod správu Obecního úřadu v Mladoňovicích.
