Během 19. století se zvětšuje význam návsí v rámci obecního společenství, a tak se z jejich středu ozývá troubení ponocného, odehrávají se zde sešlosti besedníků, o poutích je zde plno stánků, se zbožím zde zastavují kolomazníci či hrnčíři. A tak s rostoucím významem návsí jsou i do našich obcí umisťovány zvoničky a křížky, jejichž autorem je většinou neznámý mistr. Jak si můžeme v našich místních částech povšimnout, nejde o sériovou výrobu, proto každý křížek má jiný tvar a většinou i text. Jedná se o tzv. „sakrální památky“, které zdůrazňují význam místa, na němž byly postaveny, anebo se staly upomínkou událostí, jež neměly upadnout v zapomnění. Tak či onak – staly se pro další generace jistým odkazem našich předků. Nejstarším křížkem, který se v naší obci nachází, je ten v Pohledu. Jeho vznik je datován do roku 1872. Zajímavostí je i skutečnost, že byl pořízen „v nákladu občanů pohledských“, jak je na něm uvedeno. Významným mezníkem v historii tohoto křížku je 25. červen roku 2008, kdy byl poničen při řádění ničivého tornáda. V roce 2010 byl zrekonstruován. V blízkosti křížku se nachází zvonička, která byla postavena v roce 1891 a poté v letech 1906 a 1975 proběhla její renovace. V roce 1894 je vystavěn křížek v Petříkovicích. Zvonička, která se nachází v jeho těsné blízkosti, je z roku 1947. Roku 1886 nechali manželé Vackovi vystavět křížek v Čejkovicích. Opodál stojící zvonička je o pár let mladší, a sice z roku 1909. I rtenínští se dočkali svého křížku a zvoničky, a to v roce 1898. Křížek, objednaný u kameníka ve Škrovádu stál 40 zlatých, byl zaplacen ze sbírky mezi osadníky a byl posvěcen ve svatodušní pondělí. Zvonek za 36 zlatých, zakoupil pan Meduna ze statku č. 2. Zvonek zvoníval třikrát denně a také když někdo umřel, zvonili mu „hrany“. Zvonkem se též „šturmovalo“ – zvonilo na poplach, když vypukl požár. Za první světové války, když se Rakousku nedostávalo kovů na válečné potřeby, přišli vojáci i pro tento zvonek. Osadníci jej však v noci sundali a hodili do rybníka, a tak jej zachránili. Za druhé světové války se však již nikdo neodvážil vzepřít německému nařízení a zvonek byl odvezen. Zchátralé zbytky zvoničky byly odklizeny a zlikvidovány v 60. letech minulého století. O rok později, tedy v roce 1890, je vystavěn za finanční podpory místních občanů i křížek v Mladoňovicích, jehož biblický text je totožný s textem na křížku ve Rteníně. Neopomenutelnou sakrální památkou na území naší obce je i samostatně stojící kříž na Habrovce, který nechala na oslavu konce 2. světové války, tedy v roce 1945, vyhotovit rodina Buřvalových z blízké usedlosti. V jednom ze svých vyprávění vzpomínala paní Milada Kolářová na to, jak před ním jako devatenáctiletá slečna recitovala dlouhou oslavnou báseň. Nejmladší křížek v naší obci je místní části Lipina. Na své náklady ho pořídila a na vlastní pozemek umístila paní Marie Štěňhová. V jejim rodišti na Samařově měli křížek na návsi a tady v Lipině ho postrádala. Posvěcený byl páterem Josefem Němečkem 30.5.1999.
